O knize: rok / Umíralo malé provinční divadlo, umíralo pomalou smrtí hladem... Smrt ve všech jejích podobách je stejně hrozná, a všude mu stejně předchází zoufalá agónie na smrtelné posteli. Tonoucí se chytá stébla, bohatý pacient z daleka volá nějakému lékařskému světlu a poslední minuty své existence otráví různými farmaceutickými odpadky, dokonce i sebevražední jedovatí berou nějaký protijed. Jde o poslední boj s nádechem zvířecího pudu sebezáchovy, kdy se rozdrcený brouček snaží schovat do své štěrbiny. Ale když zemře celá instituce, smrt je ještě děsivější... Všechen smysl života najednou odletí a před touto kolektivní smrtí nejzoufalejší energie otupí a naděje, tento pokorný posel nebes, odletí jako vyděšený. pták.